„Myslela jsem si, že navždy budu tvoje. No, asi jsem
se zmýlila…“
„Dokázali jsme to!“ Zvolal šťastně Christopher, když došli
na správnou část pláže.
„Jo, dokázali…“ Usmála se Jessica a ruku v ruce pomalu
pokračovali v chůzi po pláži.
„Dneska se mi to vážně líbilo.“ Přiznal Christopher. „Jsi
tak jiná, než ostatní holky. Vždycky jsi byla a stále jsi.“
„Jiná jako divná? Trapná?“ Zamračila se Jessica.
„Ne, tak ne. Umíš člověka pěkně překvapit. Tím nejlepším
způsobem.“ Obhájil se. „Víš, kdo jsem, já se totiž zas tak moc nezměnil. A
říkáš mi věci, co se ostatní bojí říct, a díky tobě jsem si všimnul věcí, které
jsem předtím neviděl.“
Brunetka se usmála a řekla: „Ty umíš tak dost překvapit.“
„Fakt? A jak?“
„Zaprvé jsi příšernej řidič.“ Ušklíbla se a Christopher
zaskučel. „Je to divný na kluka, který má šest aut!“
„Tak to mě ranilo!“ Zanaříkal Christopher.
Jess se najednou zastavila: „Vážně…vážně si myslíš, že jsem
panovačná?“
Christopher se usmál. Viděl v jejích očí, že jí to
hodně trápí. Přál si, aby věděla, jak moc si myslí, že je dokonalá. A ani
trošku sebestředná…
„Ne, jsi úžasná!“ Jess se usmála a zahleděla se do jeho
modrých očích. Vždy jí přišly tak kouzelné a nádherné.
Najednou se oba dva začali k sobě přibližovat. Oba
zavřeli oči a jemně se rty dotkly. Nejdříve to byl jemný, opatrný polibek, snad
oba dávali tomu druhému možnost, to utnout. Ale hned se začal měnit více ve
vášnivý.
Christophera z jejich světa probudil smích dvou
blížících surfařů. Rychle se odtáhl a nasadil si klobouk.
„Co děláš?“ Zeptala se zmateně Jessica a snažila se potlačit
v sobě bolest, která v ní vytryskla, když to tak utnul.
„Oo, to bylo o fous!“ Řekl a Jess dělala všechno pro to, aby
se jí to příliš nedotklo. „Fajn, takže zpátky do skutečného světa. Víš, co bude
následovat, ne?“ Jessica jen povytáhla obočí. Dávala mu poslední šanci ujistit
jí o opaku.
„Tady to končí.“ Odpověděl na její nevyřčenou otázku. „My
dva, tady to končí. Nikomu nesmíš říct, co se dneska stalo, ani tvým rodičům.“
„Proč? Oni to nikomu neřeknou.“ Zamračila se Jessica. Ani se
nestihla zamyslet nad jeho předchozími slovy.
„Dívej, kdyby to někdo zjistil, začal by blázinec a já bych
nedostal to smlouvu.“
„Proč by začal blázinec?“ Zeptala se. Chápala to, ale dávala
mu ještě jednu šanci…
„Protože já jsem Christopher Wilde a ty jenom obyčejná
holka.“ Jessice se zlomilo srdce. Slzy se jí nahrnuly do očí a radši se
podívala jinam, jen aby se nemusela dívat na něj.
„Já…já musím už jít.“ Vyhrkla ze sebe a rozešla se pryč od
něj.
„Po-počkej Jess!“ Zvolal Christopher a doběhl před ní. „Co
se zase stalo?“
„To řekni ty mě.“ Vybalila na něj. „V jednu sekundu jsem
úžasná a v tu druhou se zas stydíš, že tě se mnou někdo uvidí?“
Christophera bolelo vidět jí tak zrazenou a zlomenou.
„Je-Jess, já se nestydím…“
„Ne? Kdybych byla Alexis Bender, hnal by ses tam s ní,
aby ses ujistil, že vás někdo vyfotil. Ale ne, já jsem jen obyčejná holka.“
„Takhle jsem to nemyslel.“ Zakroutil hlavou Christopher.
„Chtěl jsem říct, že jsi normální, že nejsi slavná. A chci, abys tak zůstala.“
„A nemyslíš, že by to bylo moje rozhodnutí?“ Zeptala se
Jessica, a když Chris nic neříkal, tak jen dodala: „Víš co? Tak mě nech na
pokoji.“
„Jess, zastav! Prosím!“ Vyhrkl po pár sekundách, kdy Jessica
znovu odcházela.
„Co?“ Zeptala se možná trošku doufající, ale hlavně
otráveně.
„Ty fotky nás dvou…Asi bych si je měl nechat. Nechci, aby
se, víš co, dostaly ven.“
Jessica se na něj nevěřícně podívala. Beze slova vytáhla
foťák a hodila ho před něj: „Fajn, chceš ty fotky? Tak je měj. Stejně na nich není
nic, co bych si chtěla pamatovat.“
Jessica ušla pár kroků, ale potom jí to došlo. Nemá jak se
dostat domů. Se ztrapněným výrazem se otočila a došla ke Chrisovi, který právě
čistil fotoaparát od písku.
„Potřebuju na taxíka domů.“ Hlesla potichu. Christopher zakroutil
očima a vytáhl z kapsy kupu papírovek. „Potřebuju do Hollywoodu, nejedu na
Hawaii.“
„Jen si to nech.“ Řekl jí, zatímco si schovával foťák.
„Dlužím ti za to auto.“
Jessica zavřela oči, potom se jen otočila s úmyslem už
konečně odejít.
„Jess, počkej.“ Zavolal znovu. „Nechci se loučit takhle.“
Jessica se naštvaně otočila a spustila: „Fajn, co tohle? Co
kdybychom oba zapomněli, že se tenhle víkend stal? Oba na sebe zapomeneme. Ty
nebudeš mluvit o mě a já slibuju, že nebudu mluvit o tobě.“
„Jdi do toho, suď mě. Ale vůbec netušíš, jaké by to bylo.“
Bránil se Christopher, raněn jejími slovy. „Paparazzi by tě už nikdy nepustili.
Když se na tebe zaměří, nepřestanou, dokud nedostanou, co chtějí. A až to
konečně získají, udělají z toho něco hnusného. Všechno zničí.“
„To už nemusí.“ Odpověděla mu zraněně. „O to ses postaral
sám.“
Jessica utíkala po pláži směrem k parkovišti. Už
předtím si všimla, že tam byla telefonní budka. Její mobil je totiž mrtvej,
nejspíš se utopil. Ale jí to bylo jedno. Rychle zalezla do budky a propukla
v pláč, nedokázala to v sobě už dál držet. Tak moc jí to bolelo.
„Ale co sis myslela, Jessico?“ Zašeptala sama sobě a trochu
se uklidnila, aby mohla vytočit číslo. Když čekala, až jí to někdo zvedne,
uslyšela jekot. Jessica se vykuleně podívala vedle sebe, a uviděla pár metrů od
telefonní budky stát Christophera v obležení pištících fanynek, jak
rozdává úsměvy a podpisy.
Christopher chytil její pohled. Jess rychle odvrátila zrak,
snad aby neviděl její slzy. Potom se ozval ve sluchátku hlas nějaké ženy…
Christopher chtěl za ní jít, utěšit jí, ale nemohl. Právě
stál uprostřed davu jeho fanoušků a hlavně…Jaký by to mělo smysl?
Když ho konečně fanoušci nechali jít, Jessica už byla pryč.
Věděl, že jí ranil a taky věděl, že mu nejspíš už nikdy neodpustí.
„Tos posral!“ Zašeptal si a vytáhnul mobil. Jeho auto se
sice neutopilo, ale každopádně bylo pryč se Sarou.
„Kámo?“ Ozval se Stubbyho hlas.
„Stubby, přijeď na pláž. Potřebuju odvoz.“
„Jo, já vím, kámo.“ Překvapil ho jeho nejlepší přítel. „Sara
se ti vloupala do baráku. Po tom, co sem přijela s Cher. Tak nějak jsem
vytušil, že budeš potřebovat odvoz. Za pár minut tam jsem.“
„Díky, kámo!“ Řekl mu Chris a položil hovor.
0 komentářů:
Okomentovat