Láska postihnuta minulostí - Kapitola 4.


„Pocházíme z různých zemí, mluvíme cizími jazyky, ale naše srdce bijí stejně.“

                                                                                         

Regan, Jessičina babička, se vzbudila časně ráno. Tak, aby nevzbudila Howarda, odešla z pokoje a podívala se, kolik je hodin.
„Půl šesté? Teprve?“ Zašeptala pro sebe a chtěla si jít udělat snídani. Zjistila však, že došla marmeláda. Ale taky věděla, že má zásobu v garáži. Proto okolo sebe obtočila svetr a došla do garáže.
Když otevřela dveře, čekal na ní obrovský šok. Modré a hlavně neznámé auto právě stálo uvnitř její garáže.
„To holky včera ukradly auto, nebo co?“ Zeptala se sama sebe a šla se podívat přes sklo dovnitř. Další šok nečekala. Rozhodně nečekala někoho uvnitř. Podívala se pořádně a málem dostala infarkt. Toho kluka znala!
Před pár lety, když ještě pracovala, byla učitelkou na škole. Přišel jí tam nový student, kterého si rychle oblíbila. Byl milý a hodný, pracovitý, ačkoliv byl krapet hlučnější. Potom odešla do důchodu, ale začala o něm často slýchat. Nakonec zjistila, že se zná i s jejími vnučky. No, spíše hlavně s Jess…
Regan zaklepala na okno. Christopher se začal pomalu probouzet.
„Co…co se to…“ Zamumlal a chvíli koukal, kde to je. „Proč spím v autě?“
„No, já bych spíš chtěla vědět, proč zrovna v mé garáži?“ Ozvalo se tlumeně nalevo od něj. Christopher se zmateně otočil a vytřeštil oči.
„Pa-paní učitelko…“ Vykoktal zmateně. „Já…já to můžu vysvětlit.“
„Já ti věřím, ale ráda bych, kdybys začal.“ Ušklíbla se Regan a otevřela dveře. „Každopádně si nebudeme povídat tady v garáži, pojď dovnitř.“
„Ne…ne, nechci otravovat.“
„No vidím, že jsi stále slušně vychovaný, takže bys měl vědět, že starší se mají poslouchat.“ Christopher zmateně následoval postarší dámu dovnitř do domu.
Christopher se dal do vyprávění. Řekl jí naprosto všechno. O tom, jak zpíval Alexis v Under 21, jak potom srazil Jessicu dveřmi, jak jí nemohl poznat, jak jí vezl k doktorovi, jak jí schovával u sebe doma, jak jí potom požádal o přespání v garáži.
„Dobře chlapče, ale proč tě nesměli vidět. Nebyla by to zas tak velká událost, ne?“
„Ne, to ne, ale…podívejte, moji rodiče chcou, abych zahrál v jednou filmu. Režisér mě tam chce, ale jeho lidi by nemuseli. Slíbil mi, že se je pokusí přemluvit, ale do té doby se nesmím objevit v médiích. Ať už by to byla dobrá, špatná, nebo neutrální reklama.“
„A co ty? Co si o tom filmu myslíš ty?“ Zeptala se, tak jako to vždy uměla. Zeptat se na to, co bylo důležité.
„Jestli mi to nabídnou, tak to vezmu.“
„A co tvé turné? Nebude to trochu moc? Turné a film zároveň…“
„Jinou možnost nemám.“ Odpověděl Christopher.
„Každý má možnost. Co chceš dělat ty?“
„Vím, co dělat nechci. Nechci nikoho zklamat. Obzvláště ne své fanoušky. Bez nich bych nebyl tam, kde jsem, takže…“ řekl a trochu sklopil zrak. „Nikdy neříkám ne. Na nic.“
Regan posmutněla. Tenhle kluk byl milý, hodný, pravý gentleman a byl tak nesmírně talentovaný. A možná proto, že byl tak hodný, to měl jako slavný těžké.
„Měl bych už jít. Sara a…je to AJ?“ Když Regan kývla, pokračoval. „Ty mě nesmí vidět…Ale děkuju!“
„Za co, prosím tě, Christophere, děkuješ?“
„Zato, že jste na mě nezavolala policii. To hlavně.“ Zasmál se. „Ale taky za tu konverzaci.“
„Christophere, dám ti radu. Občas, stačí jen občas poslechnout, co chce tvoje srdce. Ne ostatní.“
„Děkuju!“ Usmál se Christopher a sevřel Regan v pevném sevření. „A vyřiďte Jess, že i jí děkuju za všechno, co pro mě včera udělala.“
„Vyřídím.“ Ujistila ho Regan a následovala ho k domovním dveřím. „Bylo pěkné si s tebou zase popovídat. Nikdy bych v době, kdy jsem pracovala, nikomu neřekla, ale myslím, že teď už je to jedno. Vždycky jsi byl můj nejmilejší žák. Se Stubbym.“
Christopher nevěděl co říct, proto se jen usmál a řekl: „Děkuju, vážím si toho, opravdu. Na shledanou, paní učitelko Behymer.“
„Na shledanou, Christophere.“ Rozloučila se a odešla do kuchyně připravovat snídani pro hladovějící krky, které se co nevidět probudí.

Jessica se pomalu došourala do jídelny, kde už byli všichni ostatní.
„Dobré ráno, sluníčko.“ pozdravila jí její mamka.
„Ahoj…“ Zamumlala a zasedla za stůl.
„Sirup, prosím.“ Ozvala se Sara.
„Žádný tu nevidím.“ Řekl Dean a rozhlédl se, zda ho nepřehlídl.
“Mami, nemáš ještě nějaký?“ Zeptala se Barbara.
Regan se otočila a odpověděla: „Ale jistě, je na polici v garáži.“
„Já pro něj zajdu.“ Zabrblala Sara a začala odcházet. Regan pobaveně sledovala, jak si Jessica uvědomila, že by to mohl někdo být a rychle vystartovala.

„Tak jak ses včera projela taxíkem?“ Zeptala se Sara, když byli konečně venku.
„Jakým taxíkem?“ Podivila se Jessica a rychle ukradla rychle Saře ovladač, aby neviděla Chrise, kdyby tam případně byl.
„Jakým? Už jsme se skoro setkaly s Christopherem, ale musely jsme jít, protože nám Stubby řekl, žes odjela taxíkem domů.“ Odpověděla a pokusila se ovladač od garážových vrat získat zpět.
„A jo, tímhle taxíkem.“ Jess došlo, že to musela být Stubbyho výmluva. Jess se znovu natáhla po ovladači…
„Kam jsi vlastně jela?“ Zeptala se, ale rychle to zastavila. „Počkej, neříkej mi to. Nechci se unudit k smrti.“ Potom znovu Jessice vytrhla ovladač z ruky a pokusila se ty vrata otevřít.
„Já ti to vynahradím. Pomůžu ti Christophera najít.“ Jessica se znovu zmocnila ovladače.
„A jak to asi uděláš?“ Jessica měla velké nutkání jí říct, že by mu jednoduše zavolala, ale to nesměla. Od té doby by se Sary nezbavila.
„No, víš co? Půjdem dovnitř a začneme hledat.“ Navrhla a lehce se usmála. „Máma s tátou o tom nemusí nic vědět.“
„Co nemusí máma s tátou vědět?“ Ozval se za nimi mužský hlas.
„Nic!“ Ozvalo se dvouhlasně. Dean pozvedl obočí a vzal ovladač a otevřel vrata. Poté došel pro sirup.
„Já vám, holky, nerozumím.“ Řekl při odchodu.
Jessica pomalu došla zpět do jídelny, když uslyšel AJ.
„Saro, Christopher!“ Zapištěla od televize. Sara i Jessica se rozeběhly k televizi. Jess se pokusila zmocnit ovladače.
„Co to s tebou je?“ Prodrala skrz zuby Sara, jak se tahala o ovladač.
„Já ne…“ Poté ale Sara vyhrála a Jessica vzdala snahu a sledovala televizi, doufajíc, že o ní nebude žádná zmínka.
„Alexis Bender dorazila na svou narozeninovou oslavu bez své hvězdné lásky. I když ho nikdo neviděl do klubu Under 21 vcházet, podle svědků Christopher Wilde skutečně měl tajné vystoupení pro podnik plný gratulantů. Podle účastníků popová hvězda ihned po vystoupení klub opustila a zázračně se o pár hodin později objevila ve svém sídle v Beverly Hills po boku tajemné dívky. Podle mých zdrojů tato tajemná dívka možná naší oblíbené popové hvězdě ukradla srdce.“
Jessica už nechtěla riskovat, že by tam o ní mohlo být víc a ještě k tomu i fotografie, proto se začala znovu sápat po ovladači.
„Přestaň, s AJ to chceme vidět!“
„Proč? Jsou to samé lži! V podstatě pomluvy!“
„Co se rozčiluješ?“ Zeptala se AJ. „Vždyť ho ani nemáš ráda.“
„Záleží mi na pravdě a tohle určitě pravda není.“
„Holky, nechte toho!“ Pokusila se je uklidnit Barbara.
„Já vím, co s váma!“ Ozvala se babička  a natáhla se pro klíče od auta. „Dnes je hezky: Vemte si klíče od mého auta a zajeďte na pláž!“
„Vážně? Díky, babi!“ Vypískla Sara a následovaná s AJ odcházely se nachystat.
„Jessicu vemte s sebou!“ Jessica se podívala na svojí mámu pohledem typu ‚to mi děláš schválně‘. „Jen běž!“
„Ale nejdřív si s tebou chci o samotě promluvit!“ Řekla babička a naznačila, ať jí následuje ven.
„Co se děje, babi?“
„Tak…Christopher Wilde byl v mé garáži…Celou noc…“
„Ty…ty o tom…víš?“ Zakoktala Jessica a přemýšlela, jak se z tohohle dostane.
„Uklidni se, Chrise jsem zase ráda viděla. Jen, příště mi to možná řekněte.“
„Ty…ty ho znáš?“ Podivila se Jessica. Ale hlavně se jí ulevilo, že z toho nebude mít průšvih…snad.
„Christopher byl mým nejmilejším studentem.“ Jessica se usmála. Tak odtud vítr vane. „Chtěla jsem s tebou mluvit, abych ti vyřídila, že ti Christopher ještě jednou za všechno děkuje.“
„Děkuju.“ Usmála se Jessica a objala svou babičku.
„Tak a teď upaluj! Máš sestru a její kamarádku, co na tebe čekají.“
„Jasně!“ Zasmála se Jessica a odběhla se rychle převléct.

„Co dělám v Malibu?  Měli jsme jet do Venice.“
„Milá Jessico.“ Začala AJ.“ Protože Christopher Wilde surfuje v Malibu.“
„Dneska je den D. Cítím to, někde tu je.“
„Dost o tom pochybuju.“ Jessica si byla jistá, že po té noci zůstal doma.
„Doufám, že tu není s Alexis, která teda pro něj není podle mě dost hezká.“ Nechala se slyšet AJ.
„Jaké má asi oči? Myslím z blízka…“ Pronesla Sara, snad si ani neuvědomovala, že mluví nahlas.
„Modré, jasné modré.“
„A jak to můžeš vědět?“ Otočila se s jasným posměškem AJ.
„Promiň, jak by asi někdo, kdo byl jeho nejlepším kamarádem v té době, kdy ještě nebyl slavný, asi tak vědět, jaké má oči?“ Pronesla s Jess s jasným sarkasmem v hlase.
„Jo a já ti budu věřit, že jsi byla jeho kamarádka.“ Ušklíbla se AJ.
„Tak si nevěř.“ Jessica věděla, že tohle nemělo cenu. Během pár sekund AJ a Sara odběhly pryč a Jessicu nechaly samotnou.
Jessica se usmála a rozhlédla se po pláži. Potom její pohled ukotvil na jednom známém rybářském klobouku. Ušklíbla se a namířila si to přímo tam.
„Promiňte, je to lehátko obsazené?“ Zeptala se, když tam došla. „Ne? To je dobře. Dnes je ale krásně! Nemyslíte?“ Jessica se docela bavila. „Pardon, vy jste spal? Nevzbudila jsem vás?“ Když ona osoba lehce zavrtěla hlavou, Jessica pokračovala. „Ne? Takže, jste vzhůru, dobře. Nenamazal byste mi záda?“
Christopher už to nevydržel a trochu si oddělal sluneční brýle: „Jak jsi věděla, že jsem to já?“
„Klobouk.“ Ukázala trefně a schovala si opalovací krém.
„Smrdí po rybách.“ Postěžoval se Chris.
„Ne, to budeš ty.“ Jess si ani před lety nenechala ujít příležitost ho popichovat, ostatně ani on ne.
„Co tu vlastně děláš?“ Zeptal se a sundal si brýle.
„A co tu děláš ty? Běž domů.“
„Chtěl jsem.“ Řekl prostě.
„A?“ Jessica se ušklíbla. „Moc nápověd jsi mi zrovna nedal.“
„Před domem mám aspoň deset aut s paparazzima a s kamerama.“
„Oh…“ Jessica věděla, že tohle ho musí hodně trápit. Nesnášela paparazzi jako obyčejný konzument zpráv a nedokázala si představit, jaké to musí být z té druhé strany.
„Potřebuju se dostat domů v autě, které oni neznají.“ Řekl a potom dostal nápad. „Čím tu jsi ty?“
Jessica se v hlavě škodolibě ušklíbla, ale nahlas jen řekla: „To by se ti líbilo! Je to klasika, skvělý ročník!“
„Perfektní! Můžu ti zaplatit…“
„Přestaň s tím!“ Zakřičela Jessica.
„S čím?“ Zeptal se zmateně. To opravdu nevěděl?
„S tím rozhazováním peněz! Zapomněls, že mi visíš pětilitr za noc v Hotelu de la Garáž?“ Ušklíbla se Jessica a pokračovala. „Dej mi klíčky.“
„Proč?“ Christopher se očividně nechtěl vzdát, byť jen dočasně, svého auta.
„Pokud chceš naše auto, musíš tu nechat jiné.“ Vysvětlila mu. „Klíčky! Honem!“
„Tak jo, poslouchej.“ Začal Chris a vytáhl ze zadní kapsy klíče od svého auta. „Má to tři sta a…“ Zasekl se, když musel uhnout Jessice, která mu chtěla klíče vzít. „Tři sta a třicet pět koňských sil, první generace Tudor 69 s originálním lakem.“ Na chvíli se odmlčel. „Víš, já Cher docela miluju.“
„Cher?“ Dělal si z ní srandu? „Ty si svý auta pojmenováváš?“ Christopher opatrně přikývl a v jedné nestřežené chvíli mu klíče ukradla. Potom se beze slova zvedli a šli najít Saru.
„Ty zůstaň tady, já se ty klíče pokusím vyměnit nepozorovaně.“ Řekla mu a namířila si to k Saře. Když k ní došla, jasně z jejích sluchátek slyšela hrát písničku Christopher Wildea, slavné ‚Shades‘. Jessica zakroutila očima a opatrně vyměnila klíče. Potom se šťastná ze svého úspěchu vrátila.
„Tak pojď, popstar.“ Chris jen zakroutil očima, to mu to teď bude jako furt předhazovat, že je slavnej?
Šli jen pár minut, když ho Jess zastavil.
„Christophere, seznam se s Petúnií.“ Řekla a ukázala na růžové auto. Christopher vytřeštil oči, dokonce si sundal i brýle, aby zjistil, zda ho jen nešálí zrak.
„To si děláš srandu!“
Jessica se uchechtla a zvedla mu ruku, do které mu vložila klíče: „Ale jezdí jako ďábel. Vrať se s ní do hodiny.“
Christopher chtěl říct nějakou sarkastickou poznámku, když najednou přijely černé dodávky.
„Dolů, k zemi!“ Řekl a sám se schoval za auto a se sebou stáhl i Jess. „Já to nechápu, jak věděli, kde mě najít?“
„I moje ségra ví, kde tě najít.“ Poukázala na velkou trhlinu v jeho myšlení. „A to je žije v Kalamazoo.“
„Fajn, nasaď si tohle.“ Christopher jí podal svoje sluneční brýle a opatrně se podíval, kde jsou paparazzi. Potom se podívl zpět na Jess a zjistil, že ty brýle furt drží jen v ruce. „Hned!“
„Fajn!“ Rychle ho uposlechla a nasadila si je.
„OK, do auta!“ Oba vyrazily na druhou stranu auta. Christopher byl rychlejší a chtěl jí pomoct. Když jí chtěl otevřít dveře, praštil jí. Znovu.
„Poslouchej, fakt mě musíš přestat mlátit!“ Ozvala se Jessica.
„Promiň, omlouvám se. Ale už nastup!“ Popohnal jí. „Dělej! Zapni pás, hlavu dolů!“
„Vážně? Ještě něco?“ Podotkla sarkasticky a sledovala, jak se Christopher přehrabuje v přihrádce. „Co děláš?“
„Hledám něco…“ Odpověděl a potom vytáhl šátek. „Tu, vem si to.“
„Cože? Proč?“
„Honem!“
„Fajn!“ Odsekla a nasadila si šátek na hlavu. Christopher se nadechl a začal se modlit ke všem bohům, které si momentálně vzpomněl, aby ho paparazzi nerozeznali.
Když už byli bezpečně na cestě, oba dva se uvolnili.
„Víš, jezdíš jak můj děda.“ Zasmála se Jessica.
„A ty vypadáš jak moje babička.“ Oplatil jí to. Oba dva se rozesmáli a Jessica si sundala šátek. „Fajn, teď chci zpět svoje brýle.“
„Já ti nevím, docela se mi líbí.“
„Dám ti je, později.“ Řekl a natahoval ruku v domnění, že mu je vrátí.
„To jako fakt?“ Hrála Jessica. „Protože mi kamarádi neuvěří, že já, Jessica Olson, mám opravdové sluneční brýle Christophera Wildea, které sám osobně nosil Christopher Wilde. Podepíšeš mi je?“
„Ha ha, moc vtipný.“ Proč si musí dělat furt srandu z jeho slávy.
„Ale teď vážně, ty brýle fakt chci!“ Přiznala Jessica, na což se Christopher usmál.
„Ehm, dej mi je, dělej!“ Tentokrát se svých brýlí přeci jen dočkal.
„Tak, jak dlouho s tebou musím jezdit sem a tam tentokrát?“ Zeptala se a pohodlněji se posadila.
„Jen, dokud ti paparazzi nezmizí z pláže.“ Odpověděl, a potom ho něco napadlo. „Hele, pojďme něco dělat.“
„A jako co?“
„Cokoliv. Kdes už byla, za tu dobu, co jste tady?“
„Nikde, měla jsem až moc práce s tím, jak jsem tě sledovala.“
„Vážně?“
Jessica poznala na jeho výrazu, že si o tom myslí až moc.
„Se ségrou.“ Udělala v tom jasno a usmála se nad tím malým zklamáním na jeho tváři. „Zbožňuje tě. Za to mě už nemůžeš být víc fuk. Ty nebo to tvoje město.“
„Hej, na Los Angeles do toho netahej. Je to jedno z nejúžasnějších měst na světě.  Avěř, mi já jich viděl už hodně.“
„Vážně?“ Ušklíbla se Jessica, nad tím, jak L.A. až moc miluje.
„Vlastně, budu tvůj průvodce.“
„Myslela jsem, že musíš domů“ Podotkla Jess.
„Ale…Pojedeme oklikou.“ Usmál se a pustil rádio. Oba dva se rozesmáli, když uslyšeli, co začalo hrát.
„…There's something about the sunshine,
baby I'm seeing you in a whole new light…“


0 komentářů:

Okomentovat