„Někteří lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou.
Někteří zůstanou jen chvíli a navždy změní náš život.“
„Jessico…Nejsi pozvaná!“ Zasmála se Sara, zatímco s AJ
pracovaly na přípravě ples. Jess zahnala tu bolest, která ji svázala srdce…
„Všichni jsou zvaní, Saro. Je to školní ples….pro všechny!“
„Hm, ale tam se tančí!“ Zasmála se a otočila se na AJ. „Tak
trapná!“
„Neboj se. Jdu tam jen udělat reportáž pro školní noviny.“
„Bereš si s sebou foťák?“ Zeptala se AJ.
„Samozřejmě, že jo. A ty?“ Zeptala se Sara nazpět. Jessica
jen hleděla, na co vlastně potřebují tolik foťáků….
„Na co?“ Zeptala se Jess. Ihned se na ní vrhly dva vraždící
pohledy.
„Protože potřebujeme fotky Christophera Wildea!“
„Vážně? Máte jich snad tisíc!“
„Ale ne jak mluví, chodí, zpívá, tančí, pohybuje se, dýchá…“
„Proč jste vy dvě tím klukem tak posedlé?“
„Tím klukem?“ AJ vykulila oči, až se Jess skoro bála, že jí
vypadnou.
„Vidíš? A s tímhle žiju.“ Otočila se Sara na AJ, která
se na ni soucitně podívala.
„Chudáčku.“
„Až přijedem do Kalifornie, sestřičko, můžeš hrát
s babičkou žolíky, ale já se setkám s Christopherem Wildem.“
„A to hodláš udělat jak?“
„S AJ jsme zmapovaly všechny jeho pohyby za poslední rok a
půl. Víme, kde s největší pravděpodobností bývá v kteroukoli denní dobu.
Až odletím, bude mít každodenní schůzku s manažerama…“
„Ehm…Ale už jsem ti to říkala…Nesnáší tě, Saro, tebe ani
nezná, AJ!“
„Počkat…vy se znáte, Saro?“ Vyvalila oči AJ. „A
vůbec…počkat. Jessico, proč se chováš, jako kdyby tys byla jeho nějaká
kamarádka, či co?“ Jess ale jen otočila na podpatku a odešla pryč.
„Co?“ Otočila se AJ na Saru, ale ta jen zakroutila hlavou.¨
„Nic, neřeš to.“
„Má zpoždění.“ Prohlásila žena, v upraveném kostýmku.
„Ale přijde, neboj.“ Odpověděl jí muž, který na rozdíl od ní
vypadal naprosto v pohodě.
„Musíš ho koučovat líp.“
„Vážně? Koučujeme o oba.“ Řekl muž dotčeně.
„Musí vědět, že taková příležitost nepřichází každý den.“
„On to ví, není to malé děcko.“
„Jo, ale denně nás přesvědčuje, aby se mohl spojit
s Jessicou Olson.“
„A já v tom nevidím problém. Upřímně stále nechápu, co
je na ní špatného, že nechceš, aby se s ní stýkal.“
„Čau! Jak je?“ Vešel do místnosti Christopher.
„Jdeš pozdě!“ Přerušila ho matka.
„Promiň, mami.“
„Jak se vede, synku?“ Zeptal se natěšeně otec.
„Super! Jsem nadšený!“
„Ale zlato…“ ozvala se jeho matka. „Mohl ses aspoň trochu
upravit.“
Chris si čichl k tričku a prohlásil: „Jsem naprosto
čistej!“
„Vypadá jak vandrák a ne filmová hvězda!“ Otočila se na
svého muže, ale ten zakroutil hlavou.
„Vypadá dobře. Jen buď sám sebou, Chrisi!“
„Dobře!“ Řekl a v tu chvíli zazvonil domovní zvonek.
„Je tu!“ Řekla žena a odešla
přivítat hosta.
„Tak jo, je to tady, kámo!“
Řekl otec a položil mu ruce na ramena. „ Šance, na kterou jsme čekali!“ Chris
se jen usmál.
„Alane, pojď dál!“ Uvítala
jej Chrisova máma.
„Zdravím, Sherry!“ Prohlásil
a vešel do obývacího pokoje. „Danieli!“
„Máte nádherný dům!“
Poznamenal, zatímco se rozhlížel.
„On je vlastně
Christopherův…“ Vložil se do toho Daniel. „My tu jen pracujeme.“
„A ty jsi Christopher Wilde!“
Zvolal na poslední osobu v místnosti.¨
Christopher přikývl a slušně
pozdravil: „Moc mě těší, pane Smithi!“
„Mé dcery jsou tvé obrovské
fanynky.“
„Super!“
„Páni! To je nádhera! Tohle
zbožňuju. Miluju to! Rock and Roll! Ahoj, Clevelande!“ Zvolal, zatímco rukama
ukazoval znamení rocku. Poté vzal do ruky jedno z Chrisových alb. „Super,
tohle máme doma. Holky to milujou, Something Wilde…Dobrá, nechámě těch okolků.“
„Sledoval jsem tě a zamlouváš
se mi. Jsi talentovaný kluk. Zpíváš, tančíš a doufám, že umíš i hrát. Rád bych
tě měl v tom filmu.“ Celá rodina se začala radovat.
„Děkuji, pane. Moc si toho
vážím, že můžu…“
„Ale moji lidé se mnou nemusí
souhlasit.“ Přerušil Chrise. „Oni vidí jen rozmazleného fracka, který se hádá
s paparazzi.“ Řekl a ukázal noviny s fotkou Chrise, kde to vypadá, že
se s pere s paparazzi.
„Znáte bulvár, Alane…“
pokusil se Daniel pomoct Christopherovi. „Ty fotky upravili…“
„Já to chápu, Danieli, chápu
to.“ Poté se otočil na Chrise a pokračoval. „Chlapče, chci ti ken říct, že
šance jako tahle, přichází jednou a život a já to s tebou chci opravdu
zkusit. Musíš ale dokázat, že jsi zodpovědný.“
„A jak to mám udělat?“ Zeptal se ho.
„V pondělí se pousím své lidi
přemluvit, aby tě vzali. Ty se ale mezitím v bulváru neobjevíš. Žádná
reklama. Dobrá ani špatná. Jasný?“
„Jo, to dokážu.“ Souhlasil
Chris.
„Vlastně chci po tobě, abys
zůstal doma.“
„A-ale…“
„Podívej, chápu, že tvůj
život je poněkud aktivnější, ale pokud tu roli chceš, tak to zvládneš.“
„Dobře, děkuji, pane. Vážím
si toho.“
Jessica unaveně sedla na
kufry, zatímco čekala, až se vrátí její rodiče. Právě absolvovala několik hodin
mezi AJ a Sarou a neskutečně jí z toho třeštila hlava. Nakonec si vytáhla
z tašky knížku a otevřela jí na místě, kde přestala.
„Ty jsi nemožná! Fakt sis
s sebou vzala úkoly?“ Řekla nevěřícně Sara, když se s AJ vrátily.
„Saro, tomuhle se říká četba.
Měla byste to taky někdy zkusit.“
„Cože? Já čtu!“ Prohlásily
obě naráz. Jessica se otočila pro časopis, na jehož obale byl Christopher.
„Tohle?“ Pozvedla obočí.
„Jsou tam jenom obrázky!“
„Nesahej na to!“ Vypískla
Sara.
„S radostí!“
„Proč jim to tak trvá? Už mi
přivezte to auto, ať můžu jet za Christopherem Wildem!“
„Saro, ty nemůžeš řídít!“
„Ale můžu! Řidičák!“ Ukázala
jí licenci a usmála se.
„Ne nemůžeš.“ Ušklíbla se
Jessica.“ Nápis!“ Řekla a ukázala za Saru. Rudovláska se otočila a přečetla
nápis.
„Abyste si mohli pronajmout
nebo řídit auto z Los Angeles Car
Rental, musí vám být aspoň dvacet pět let….Co?“ Vyjekla Sara. „Co budem dělat,
AJ?“
„A co byste chtěly dělat?“
Zeptali se zrovna příchozí rodiče.
„Vzít Jessicu na výlety po
okolí!“
„Myslím…“ Řekla Barbara. „Že
babička má auto, které byste si mohly, dívky, půjčit.“
„Ah, výborně!“ Prohlásila a
odešla k autu.
Po asi dvou hodinách konečně
dojeli k babičce. Jess se usmála, dům se vůbec nezměnil. Vystoupila
z auta a už slyšela velký nástup její matky.
„Dávej pozor, mami!“ Vykřikla
barbara na svou matku, Jessinu a Sařinu babičku.
„Ááá, přijíždí kavalerie.“
Řekla staršímu muži a slezla z žebříku.
„Můžeš spadnout a něco si
udělat!“ AStrachovala se blondýna.
„Ale jdi, Barbaro. Howard mě
držel.“ Odbyla jí. „Ahoj!“
„My se navzájem opatrujeme!“
Ozval se Howard, jak Jess pochopila, babiččin nový nápadník. Už to bylo deset let
od smrti jejího dědečka, měla na to právo.
„Tak to jo!“ Prohlásila
Barbara vševědoucně a odtáhla se od babičky.
„Babi!“ Přiběhla Jess.
„Jessico!“ Pozdravila a
objala jí. „Tak ráda tě vidím!“
„Moc se mi stýskalo!“
Přiznala Jess.
„To mně taky!“ Poté se odtáhla
a podívala se na Saru a AJ, jak si prohlížejí staré, růžové auto.
„Saro! Klidně si ho půjč,
jestli chceš!“
„Nedávno jsem ho vytunil!“
Ozval se Howard. „Jezdí jako ďábel!“
„Jo…Jako super hnusný ďábel!
V tom nás nikdo nesmí vidět!“
„Takže si s náma zahrajete
žolíky?“ Zeptala se nevinně Jessica, zatímco objímala babičku.
O pár hodin později Jessica
přiběhla k Saře a AJ do pokoje.
„Babička vzkazuje, že máte
přestat chodit sem a tam. Děláte průvan.“ Řekla, zatímco pobaveně sledovala
nervózní dvojici.¨
„Právě mi volala Cher! Právě
se něco dozvěděla na chatu něco z blogu o Christopherovi Wildeovi!“
Vypískla Sara.¨
„Dnes večer bude zpívat na
narozeninách Alexis Bender!“ Vykřikla AJ.
To byla jedna z věcí, co
Jess na Chrisovi udivovalo. Dobře věděla, že nesnášel blondýny, co vypadaly jak
barbie z obchodu. Tak proč chodil zrovna s Alexis, oživlou panenkou.
„Musíme tam jet!“
„Hodně štěstí při přemlouvání
našich, aby vás tam pustili.“ Řekla Jess a chtěla odejít.
„Tak pojeď s náma!“
Nabídla Sara. Jessica zvedla obočí. Dělala si z ní ta holka srandu?
„Ne.“ Řekla, jako by to snad
bylo jasný. A ono i bylo.
„Když s námi půjdeš, tak
nás pustí!“
„Kolikrát to mám ještě říkat?
Nemám žádný zájem o setkání s Christopherem Wildem! Mám ho po krk…meleš o
něm od rána do večera!“
„Tak já sklapnu!“
„Co?“
„Já a AJ o něm už
nepromluvíme…do konce dovolené!“
„A co tak po zbytek života?“
Odsekla.
„Prosííím!“ Jess to vzdala.
„Fajn.“ Když odcházela,
uslyšela pištění obou dívek. Jess se lehce pousmála.
Dívky dojely před Under 21…
„Co to děláš, Saro? Tady není
parkoviště!“
„Když někdo zůstane
v autě, není to parkování, ale čekání!“ Prohlásila AJ, zatímco podávala
Saře kabelku.
„Dostaneme pokutu!“
Odporovala Jess.
„Stačí, když si sedneš za
volant.“ Ozvala se Sara a popohnala AJ.
„Já ti nevím člověče!“
„To bude v pohodě!“
Uklidňoval ho Chris.
„Ani bychom tu neměli být.
Měli jsme být doma na té party, co vaši pořádají.“
„A odkdy ty chceš pařit
s našima?“
„Děláš si srandu? Jídlo až
z Argentiny. Místo dezertu steak!“
„Zní to lákavě, ale slíbil
jsem Alexis, že jí zazpívám. Přece jí nezklamu.“
„Ty tvoje pitomý zákony o
přátelství!“
„Jo…“ Na chvíli mu myslí
proběhl obrázek Jess. Musel jí neskutečně zklamat. Není to tak, že se nesnažil
jí zkontaktovat. Ale jeho matka na to vždy přišla. A dennodenně se s ní
hádal aspoň o jednu konverzaci s Jessicou. Ale s ní nic nehnulo. „Ale
tobě to vyhovuje, co? Bydlíš u mě zadara, jíš moje jídlo, jezdíš v mých
autech…“
„Fajn, fajn…“ Zasmál se
Stubby. „Na oplátku ty můžeš kamarádit se mnou, Albertem J. Stubbinsem, nejlepším
kámošem už od čtvrté třídy! No, samozřejmě po Jess.“ Stubby trochu sklopil
hlavu. Chyběla mu. Na rozdíl od Christophera ale má na ní kontakt a občas si
s ní pošle e-maily. Měl štěstí, že Christopherovi rodiče se k němu
nikdy nechovali v tomto směru jako ke Chrisovi.
„Jo…prosil jsem tě, abys o
ní…“
„Jo, já vím…omlouvám se.“
Stubs hned zatřepal hlavou. „Tak jdeme na to!“
Stubby přeběhl k hloučku
lidí a objal Alexis.
„Alexis, drahoušku! Všechno
nejlepší!“
„Kde…kde je Christopher?“
„Nestihl to.“ Řekl a otočil
se na paparazzi. „Je doma a baští steak! Pojď, užijeme si trochu srandy.“
„Stubby!“ Ozvalo se
dvojhlasně.
„Co je?“ Řekl zmateně a
otočil se na příchozí blondýnku a rudovlásku.
„Omlouváme se, že jdem pozdě!
Pojď!“
„Ty je znáš?“ Zeptala se
Alexis.
„No, ještě ne!“ Vykřikl
Stubby, než ho vtáhly holky dovnitř.
Christopher sledoval
Stubbyho, než zajde s Alexis dovnitř. Najednou tam přiběhly dvě dívky.
Jednu nepoznával, ale ta druhá mu přišla povědomá.
„Kdo…“ Potom mu to došlo.
Dívka, na kterou házel balónky s vodou, po které házel jídlo, když
k jejich rodině přišel na večeři…nebo oběd…nebo snídani. Dívku, kterou
pravidelně shazoval do bazénu. Dívka, co byla o rok starší než on. Sestra jeho
Jessicy, Sara.
„Sara?!“ Teď se tím ale
nesměl zabývat, teď musel do klubu zazpívat pro Alexis.
Chris doběhl, naštěstí nezpozorován,
ke dveřím. Stubby mu zrovna otevřel.
„Díky, Stubby! Zdá se, že nám
to vyšlo!“
„Co by sis beze mě počal?“
„Hej, Stubby, ty holky, co tě
tam chytly, ty je znáš?“ Zeptal se při cestě na pódium.
„Ne, ale ta rudovláska mi
přišla trochu povědomá. Nevím.“
„Hm…“ Stubby odběhl zpět za
Alexis. Chris zatím zůstal čekat na to, až ho uvedou.
„Dívka, která slaví narozeniny ve VIP sekci, Alexis Bender, má dnes
zvláštního hosta, Christophera Wildea!“
Jessica odvrátila tvář od
obrazovky přesně v tu chvíli, když začal Christopher zpívat.
Nepochopila, proč si vybral
zrovna tuhle píseň. Zrovna tahle byla jediná, kterou ze všech jeho alb neměla
opravdu ráda. Nedával jí vůbec žádný smysl.
Na obrazovku se podívala, až
když se tam objevil Stubby. Když uviděla, jak začal poskakovat, musela zasmát.
Nezměnil se. Vůbec.
Už byl skoro konec písničky,
když přišla Jessice zpráva.
Trochu se to protáhne.
Sara
Jessica se naštvala a
rozhodla se, že čekat uvnitř auta už nebude. Vylezla ,a zatímco Christopher
gratuloval své přítelkyni, Jessica přešla ulici. Když však viděla, že přes ten
dav se nikam nedostane, otočila se a vyrazila si to úzkou uličkou, doufajíc, že
tam je nějaký zadní vchod.
Právě chtěla zatáhnout za
dveře, když je někdo zevnitř otevřel.
„Au!“ Vyjekla a spadla na
zem. „Sakra!“
„Oh, já tě praštil?“ Ozval se
mužský hlas.
Jess, aniž by zvedla oči,
odeskla: „Ne, ty dveře mě bouchly samy od sebe!“
„Tohle není dobrý.“
„Pro tebe nebo pro mě?
Protože mě to připadá, že je to mnohem horší pro mě.
„Tohle vážně není dobrý!“
„Co furt není dobrý?“ Zeptala
se nahněvaně a podívala se, kdo jí to vlastně srazil. Christopher si všimnul,
že na něj zírá a nadechuje se. Proto jí rychle zacpal pusu.
„Dám ti lístky do první řady
na svůj příští koncert, když nezačneš ječet moje jméno!“
„Já nechci na žádný tvůj
pitomej koncert Chrisi!“
„Dobře…Tak tě odvezu
k doktorovi.“ Řekl a podal jí ruku a zvedl ji. „Počkej? Jak jsi mi to
řekla?“
„Cože?“
„Řeklas mi Chrisi, tak mi
říkaj jen přátelé a rodina.“ Řekl, zatímco jí vedl k přijíždějícímu autu.
„Jo, to je jen takovej blbej
zvyk z doby, kdy jsem byla počítaná jako kamarádka.“ Zamumlala.
Christopher jí nechápal. Ale to teď bylo jedno.
„Co se stalo?“ Zeptal se
Stubby.
„Pomož mi ji dostat do auta!“
„Fajn!“ Jessica se rozhodla,
že jim neřekne do je. Byla zvědavá, jestli ji poznají. A když ne, bude vědět,
že na ni už zapomněli.
„Kdo to je?“ Zeptal se
Stubby, když podával Chrisovi pás.
„Jak se jmenuješ?“
„Jessica.“ Odpověděla, teď už
dává obrovskou nápovědu.
„Oh, rád tě poznávám,
Jessico!“ Jessice se rozpadlo srdce na kusy. Zapomněl na ni. S lehkou
nadějí se podívala na Stubbyho, který na ni zvláštně zíral. Jess pochopila.
Poznal jí.
„Ahoj, Stubby.“ Usmála se.
„Hej, o co tu jde?“
„Vážně, kámo? Básníš o ní celý
ty roky. Stýskáš si po ní. Ještě před půl hodinou jsi nechtěl slyšet její
jméno, protože tě to tak bolelo a teď jí ani nepoznáš, když sedí vedle tebe?“
Jessica zůstala zaskočeně sedět. Vážně to byla pravda, že…Opravdu mu chyběla?
„Je-Jess?“ Christopher tomu
nechtěl věřit.
„Chris-tophere…“ Schválně
řekla celé jeho jméno.
„Kam se poděl Chris?“
„Sám si řekl. Že tak ti
říkají jen nejbližší.“
„To jsem ale nevěděl, že jsi
to ty, Jess!“ Jess v jeho očích viděla zmatek, štěstí, strach a…a lásku?
„Je tu jedna věc…Já už sama
sebe nepočítám, jako tvojí kamarádku.“ A teď v jeho očích uviděl, co možná
i trochu čekala. Bolest. Obrovskou bolest a křivdu. Až se začala cítit vinně.
„A-ale…“ Jess ho ale
přerušila.
„Asi budu zvracet…“
„Pozor! Hlavně mi nenablij do
Britney! Právě jsem jí nechal vyčistit!“
„Tak jo!“ Zaskučela a nahla
se ven ze dveří.
„Ale ne! To jsou moje
nejoblíbenější boty!“
„Koupím ti nový! Zavři ty
dveře!“ Řekl Chris, zatímco se díval na druhou stranu.
„Stubby! Dohlídni, ať se Sara
a AJ dostanou domů v pořádku. Jsou to ty holky, co tě chytly u vchodu.“
Řekla rychle, zatímco Chris vyjížděl na silnici.
„Musím si sehnat nový boty!“
„Tak, Jess…“ Započal
Christopher rozhovor, zatímco jeli k doktorovi. „Co tu děláš?“
„Jsem tady vykrást
banku…Samozřejmě, že na návštěvě u babičky!“
„Jsem rád, žes neztratila
svůj sarkasmus! Každopádně já myslel, co děláš tady…u Under 21,“ zeptal se a
dostával svůj výraz, kterým dal Jess dostatečně najevo, co si o tom myslí.
„Ne, potkat tebe jsem fakt
nešla! Jen jsem chtěla najít Saru a AJ, nehodlala jsem tam trčet další tři
hodiny.“
„A cos teda dělala v té
slepé uličce u těch dveří, kterýma se opravdu nechodí dovnitř.“ Jess se
ušklíbla, byl si až moc sebejistý.
„Co? Hledala jsem druhý
vstup. Vážně, předem bych se tam cpala ještě teď….I když, asi by to bylo lepší,
než teď.“
„Víš, že ten vchod není pro
normální lidi?“
„A koho to zajímá?“
„Fajn…A proč byla Sara a…AJ,
nebo jakže, vevnitř? Nemám zrovna ten dojem, že by se nějak znaly
s Alexis?“
„Víš, ono totiž poslední dva
roky a něco neposlouchám nic jiného, než jak je Christopher Wilde úžasný! Chce
se mi zvracet, jen když o tobě slyším!“
„Co proti mně máš?“
„Proti tobě?“ Zasmála se
nevěřícně Jessica. „Já ti nevím, no…Vykašlal ses na mě, neodpověděl jsi mi na
jedinou zprávu, nevzal jsi mi ani jediný telefonát. Odstřihl jsi mě, jakmile
ses stal slavným. I když jsi mi slíbil, že…Víš co? To je nakonec jedno.“ Vzalo
jí to hodně sebekontroly, aby se nerozbrečela. Kdyby byl den, Christopher by
jasně viděl její slzy v očích. Bolelo jí to. Drtilo to její srdce na
tisíce kousků.
„Jess, já…“
„Ani se neopovažuj přijít
s řečmi, jako je: já jsem neměl čas!...Tohle ti neberu. Zaprvé, Stubby měl
času dost. A pochybuji, že během tří let jsi neměl čas napsat blbou esemesku,
abych věděla, jestli si na mě ještě vůbec vzpomínáš!“
„Jess, to není tak, jak…“
„Ticho, já to nechci slyšet!“ Zbytek cesty probíhal
v naprostém v tichu.
0 komentářů:
Okomentovat