„Neexistuje taková nenávist jako ta, která se narodí
ze zrazené lásky.“
O pět let později…
Jessica vešla do obývacího pokoje a znechuceně si
povzdychla. Její sestra sledovala televizi, kde byl zas on.
„Já Christophera Wildea prostě miluju.“ Rozplývala se Sara
při pohledu na něj.
Jess jen pomalu vešla před televizi tak, aby zabránila Saře
ve výhledu.
„Jessico!“ Zakřičela Sara.
Jessica se pomalu otočila a sarkasticky prohlásila: „Oh,
blokuju ti výhled na…Jak jsi to říkala, že se jmenuje?“
„Ty dobře víš, jak se jmenuje. A teď hni tím zadkem, nebo o
něj přijdeš, sestřičko!“ Řekla a v tu chvíli dovnitř vešli jejich rodiče.
„Saro, Jessico! Kufry! A pojďte si vybrat oblečení a sbalit
se.“ Přikázala jim jejich mamka, drobná blondýnka. „Zítra jdeme na letiště hned
ze školy.“
„Za necelých dvacet čtyři hodin budu v Los Angeles, kde
bydlí Christopher.“ Promluvila Sara. „Co když mě vyzvedne na letišti?“
„A proč by to dělal?“ Zeptala se brunetka, zatímco se
přehrabovala oblečením.
„Protože jsem původní členkou jeho fanclubu, sleduju každou
aktualizaci jeho blogu a navíc mu každý esemeskuju. Věř mi, chce se se mnou
setkat.“
„A pamatuješ, že tě nesnášel? A pamatuješ, že tys nesnášela
jeho?“
„Co bylo, je jedno. A tebe jenom žere, že tě odstřihl!“
Odsekla Sara, zatímco si vybírala šaty, evidentně v očekávání, že
Christophera opravdu potká.
Jessici se to dotklo, co řekla. Pravdou ale bylo, že jí
opravdu odstřihl. První dva roky si psali, volali…Tak, jak si slíbili. Sice se
nikdy už neviděli, ale alespoň udržovali kontakt. Ale potom se stal slavným. A
tehdy jí vymazal ze svého života. Ona mu zezačátku volala, psala, ale brzy
pochopila, že to nemá smysl.
Jessica se v naději otočila na svou mamku: „Je už pozdě
na to, abych byla jedináček?“ Barbara, její matka, se na ní soucitně podívala,
věděla, co prožívá.
„Ano.“
„A nemůže teda zůstat doma?“
„Ne.“
„Proč?“
„Protože tě babička neviděla dva roky.“ Odpověděla jí a
obejmula příchozího muže kolem pasu.
„Navíc jsi nezletilá, bylo by to nezákonné.“ Podpořil jí
otec, čímž celou debatu ukončil. Jess jede, ať se jí to líbí nebo ne. Prostě
bude muset strávit dovolenou ve společnosti její sestry a AJ, její nejlepší
kamarádky, která jí tak trochu nesnášela. A navíc měla strach, jako každou
návštěvu L.A., že potká Chrise. Věděla, že ta šance je minimální, nakonec Los
Angeles je obrovské město. Ale přece jenom se jí to dvakrát riskovat zrovna
nechtělo.
„Pšt, ticho! Další zprávy o Christopherovi.“ Vypískla Sara.
Jessica se bolestně podívala na obrazovku.
„Slavný Christopher
Wilde získal včera večer dalších šest Cen hudební asociace, právě včas, aby za
své nové CD, Real Wilde, získal dvojnásobné platinové album.“ Řekla
moderátorka, Libby Lam. „Naši oblíbenou
pop-star jsem zastihla na červeném koberci.“
Když Jess uviděla Christophera, jak vypadal šťastně, její
srdce zůstalo v bolestné křeči. Změnil se, zmužněl, zkrásněl…Už to nebyl
ten kluk od vedle.
„Napřed bych rád řekl
tohle: Díky, že kupujete mé desky a že chodíte na koncerty. Díky vám miluju to,
co dělám, jste ti nejlepší fanoušci na světě. Díky.“ Na konci se usmál tím
svým úsměvem. Jessice proběhlo hlavou, že to je asi jediná věc, co se na něm
nezměnila. Ten okouzlující úsměv.
„Naprosto úžasný osobnost.“ Řekla okouzleně Sara.
„No, to teda není.“ Zhnusila se Jessica a vypla televizi.
„Ale je! Kdybys ho znala tak, jako já, něco takového bys
určitě neřekla.“
„Prober se! Žijeme v Michiganu. Neznáš ho. Já aspoň
vím, na rozdíl od tebe, kdo to byl předtím!“
„Ale znám!“ Sara , nakupujedostala naprosto šílený zasněný
výraz. „ Vím o něm naprosto všechno. Kde pracuje, kde jí, surfuje…a kde paří.“
„Ty jsi šílená.“ Zavrtěla hlavou Jessica. „Musím jít, dneska
nahráváme poslední song.“
„Stejně tomu nemůžu uvěřit, moje dceruška, ta malá holčička
nahrává své album.“ Objal jí táta.
„Tati, věděl jsi, že se chci věnovat zpěvu. Ne zrovna jako
Wilde, ale takovou…no, bokovku…“
„Já vím, já vím…Tak utíkej!“
„Na večeři jsem doma.“ Usmála se odešla.
„Vážně, proč jde Alexis taky?“ Zeptal se Stubby svého
nejlepšího kámoše, Christophera Wildea.
„Je to moje přítelkyně!“
„Kterou nesnášíš.“ Odporoval mu trefně Stubby. Chris si jen
povzdychl.
„Co mám jako dělat? Víš, že nesnáším tyhle blonďatý oživlý
barbie panenky, ale nemám na výběr, jasný!“
„Jo, jo, jo, jo, jo, to už jsi mi říkal!“
„Tak se furt neptej!“ Zasmál se Christopher.
„No jo! Připravenej pařit?“
„Naprosto!“
„Tak pojď!“ Řekl a společně vylezli z auta. „Řeknu ti,
ze všech tvých aut, mám Angelinu nejradši.“
„Angelinu?“ Podivil se Chris. Jistě, bylo to krásné auto,
ale byl přesvědčen, že má i lepší.
„Jo, vždyť se na ni podívej!“ Řekl, zatímco podával
parkovači klíčky. „Nezdá se ti ten nový parkovač trošku nespolehlivý?“
„Ne, ani ne…“
„Ale mě jo!“ Řekl, zatímco se nedůvěřivě díval na
odjíždějící Angelinu.
„Pojď, Stubby…“ zasmál se mladý zpěvák. „Najdem ti
opravdovou holku.“
„Tohleto JE opravdová holka.“ Řekl na svou obranu a
následoval svého kámoše do davu lidí před klubem. Ihned si to k nim
namířila štíhlá blondýnka.
„Tyjo, páni! Koukej, kdo to je! Přítelkyně Christphera
Wildea, fanta-úžasná, slavná Alexis Bender!“ Prohlásil sarkasticky Stubby,
zatímco dělal znechucené výrazy.
„Ahoj, zlato!“ Přilepila se ihned k Chrisovi.
„Čau.“ Nesnášel jí. Nesnášel to její zlato, miláčku,
medvídku…a plno dalších věcí…
„Ah, Stubby tu je taky…“ Její opovržení nemohlo být už
větší. To na ní nenáviděl asi nejvíc. Opovrhovala jeho přáteli.
„Jo…Díky, že sis všimla!“ Sarkasmus ze Stubbyho hlasu přímo
sršel.
„Dnes ti to sluší!“ Další věc, kterou na ní nesnášel. Musel
jí pokaždé nějak pochválit.
„Já vím! Ale počkej, až mě uvidíš zítra.“ Z té její
sebejistoty a nadřazenosti se dělalo jak Christopherovi, tak Stubbymu
neuvěřitelně zle.
„Zítra?“ Zeptali se kluci jako jeden.
„Mám narozky, vzpomínáš? Broučku, slíbil jsi mi, že tam
zazpíváš!“
„Jasně, taky, že tam budu.“ Řekl a chytil ji za bradu. Další
věc, co musel dělat. Chytat jí za bradu, když byla smutná. Nechápal to. Ale
rodiče by ho zabily, kdyby se k ní nehcoval tak, jak ona píská a, nedej
bože, by se s ní rozešel. To oni to po něm chtějí. Prý mu to zvýší popularitu,
či co…Stejně, jako mu zakázali stýkat se s lidmi z Kalamazoo. Aby mu
to nesrazilo slávu, že se stýká s obyčejnými lidmi. Byla to blbost, ale
nepřesvědčil je. Dokonce se nesměl stýkat, ani jakkoliv komunikovat
s Jess. Stubby byl výjimka, protože tehdy žil v odporným děcáku,
takže se mu podařilo přesvědčit rodiče, aby ho adoptovali. A tím Jess odvezl
dalšího, jejich společného, kamaráda. Ale se Stubbym si mohla psát…A taky, že
ano. Jeho Jess. Jeho krásná, rázná a především dobrosrdečná Jessica...
„OK…“ Nahodila úsměv Alexis. „Počkat! Něco tu nehraje!“
„Jo, to budeš ty!“ Řekl Stubby a schytal smrtící pohled od
blondýnky. „No co? Tohle je pánská jízda! PÁNSKÁ!“
„Kde jsou paparazzi?“ Usmála se nevinně.
„Ale ne! Tys to zase napsala na blog?“ Naříkal Stubby,
zatímco se začali rojit lidi s foťákama.
„To je ale zvláštní! Ahoj!“
Zasmála se Alexis, zatímco pózovala na fotky.
„No tak, odstupte trochu! Netlačte se!“ Snažil se je Chris
dostat od sebe. „Vážně, zpátky!“
„Jdem pryč.“ Řekl Stubby a vedl je do klubu.
0 komentářů:
Okomentovat