Family

"Hinato-chan!" Zavolal dospělý muž přes celý barák.

"Ano?" Zeptala se, když k němu volaná došla. "Co potřebuješ?"

"Neviděla jsi to moje sváteční kimono?" Zeptal se, zatímco se přehraboval ve skříni a tvořil tam zmuchlanou hromadu prádla, co mu nedopatřením spadla z ramínka.

"Na co sako, prosím tě? Přijíždí jen tvůj otec, ne feudální pán. Kimono nepotřebuješ, obleč se tak, jak chodíš do práce, jen bez toho pláště...A mimochodem, ten bordel si uklidíš!" Upozornila ho a odešla do kuchyně, kde připravovala pro otce svého muže speciální sushi. Připravovala čtyři porce, dvě větší, jednu střední a jednu malou. Ano, bylo to pro Minata, Naruta, Boruta a Himawari. On musí jít do sídla Hyuuga klanu, koná se totiž půlroční setkání, na které nemusí jen v tom případě, že není schopná pohybu.

„A nebo mrtvá…“ Pomyslela si trpce Hinata. Jakmile skončila s přípravou jídla, odešla se připravit. Vzala na sebe bílé kimono, s fialovými lístky. Takové musí nosit všechny Hyuuga ženy na setkání.

Naruto jí s úsměvem pozoroval ode dveří. Jeho Hinata, žena a matka jeho dvou dětí…

„Hin-chan, kde vůbec je Boruto a Himawari?“ Zeptal se, když si uvědomil, že tu jaksi nejsou.

„Před třemi hodinami vzal Boruto Himawari na procházku. Měli by se za chvíli vrátit,“ uklidnila svého muže, mezitím, co si upravovala vlasy.

„Jestli přijdou pozdě…“

„Neboj, tati,“ ozval se hlas za ním. Naruto se překvapeně podíval na svého devítiletého syna, který se držel za ruku se svou, o tři roky, mladší sestřičkou. Nad tím se musel pousmát.

„Jděte se převléct, vypadáte jako kominíci,“ řekl nakonec Naruto a odešel do obývacího pokoje. Za chvíli za ním přišla Hinata.

„Už musím jít, jídlo máte už připravené na talířích, jen ho musíš podat na stůl, ten jsem také prostřela. Bavte se,“ řekla spěšně, políbila ho a předtím, než zavřela vchodové dveře, zavolala na děti. „Ahoj!“

„Himawari, Boruto, pojďte dolů!“ Zavolal Naruto a podíval se na hodiny. Bylo po šesté hodině večer, za chvíli by tu měl jeho otec být. Hned na to uslyšel zvonek. „Ne, že budete dělat ostudu!“ Pohrozil Naruto a odešel otevřít. „Tati!“ Pozdravil ho s objetím a pozval ho dovnitř.

„Naruto, tebe jsem tak dlouho neviděl!“ Řekl postarší muž se stejnými oči, jako měl jeho syn, vnuk a nakonec i vnučka.

„Tak nemáš bydlet na druhé straně světa,“ odsekl se smíchem Naruto, nynější Hokage.

„To je taky fakt,“

„Boruto!“ Zavolal. „Pozdrav se s dědečkem,“ pobídl ho s úsměvem.

„Dědo!“ Vykřikl nadšeně, naposledy ho viděl před třemi lety. Pamatoval si to matně, i tak ale si pamatoval, že s ním byla sranda.

„Boruto, ty jsi vyrostl!“ Řekl a zvedl ho do náruče. „A kdy mi představíš Himawari?“ Obrátil se na Naruta. Tu znal jen z fotek, které mu posílal Naruto, ale nikdy jí ještě nepotkal.

„Hned. Himawari!“ Zavolal, za chvíli přišla tříletá holčička k nim do chodby.

Naruto si k trochu vyplašené dceři dřepl a rukama jí objal tak, aby byl vedle ní a mohl se dívat do její tváře.

„Himawari, představuji ti tvého dědečka, mého tátu,“ promluvil Naruto. Minato vždy obdivoval, jak to uměl s dětmi.

„A-ahoj,“ vykoktala a schovala se za Narutova záda. Dospělí i s Borutem se dali do smíchu.

„Mě se nemusíš bát,“ zasmál se Minato a došel až k ní. Přidřepl si na její úroveň a pokračoval. „Nakonec, jsme rodina,“ usmál se.

„Jo, navíc je s ním děsná sranda, -tebassa!“ Přidal se Boruto, aby ho podpořil. Himawari opatrně došla až k Minatovi a nechala se obejmout a zvednout do náruče.

„Tak vidíš, Himawari,“ usmál se Naruto. „No, tak když už jste se seznámili, tak pojďme se nadlábnout, ne?“ Řekl nadšeně, když si představil jídlo, a sám vyrazil do kuchyně, kde vzal čtyři talíře, které položila na stůl. Všichni zasedli a dali se do jídla.

„Naruto, kde je vlastně Hinata?“ Zeptal se během jídla Minato.

„Uvidíte se až zítra. Bohužel, dneska je nějaké pravidelné půlroční setkání klanu Hyuuga. Z toho se vyvlíkla jen jednou, když čekala Boruta a měla krizové těhotenství, jinak tam musí chodit,“

„Aha, no to nevadí…Jo a mám vás pozdravovat od babičky,“ sdělil všem „dědula“.

„Proč vlastně nepřijela?“ Zeptal se Naruto, co ho trápilo už několik dní. Kushina své vnoučata i svého syna milovala, nikdy si nenechala ujít příležitost někoho z nich potkat. A navíc nikdy neviděla Himawari…Bylo mu divné, že by nepřijela.

„No, je to špatný, Naruto…Má neoperovatelnou rakovinu,“ zesmutněl Minato. Naruto pochopil, může kdykoliv umřít a nedá se tomu zabránit.

„Ne…“ Hlesl Naruto, jak se mu sbíhali slzy do očí. Zbytek večera byl Naruto zamlklý a moc nemluvil. Minato, který si už trochu na ten fakt zvykl, si hrál s dětima. Snažil se to Narutovi ulehčit, chápal ho. Nakonec, on Kushinu miloval, byla to jeho žena, matka jeho dítěte a babička vnoučat.

Další den Naruto odchytil Minata a odtáhl ho do prázdného pokoje.

„Tati, ještě včera v noci jsem mluvil s Hinatou. Vezmeme si volno a pojedeme s tebou zpátky. Za mámou. Kdybych jí ještě neviděl, než…Však ty víš, tak bych si to do smrti vyčítal…“ vyhrkl. Minato na něj hleděl se slzami. Beze slova přikývl. Bylo dohodnuto…