"Mami!" Křičela malá dívka na ulici. Ještě před chvílí šla se svou rodinou. A jen se na chvíli zastavila před jednou výlohou a najednou...oni tam nebyli.Slzy se jí hrnuly do očí, bylo jí sotva pět...Vběhla na silnici, uviděla přibližující se dvě světla a...
Probudila se pod starým stromem. Svými studánkami se rozhlédla kolem. Všude byli slunečnice...jako její jméno. S úsměvem se rozeběhla po louce slunečnic, točila se dokola, až nakonec dopadla zádami na zem a pozorovala krásně modrou oblohu. Milovala slunečnice...Takhle vypadalo její vysněné místo....Ale co tu dělala?
"Himawari!" Ozývalo se temnou uličkou. "Himawari!"
"Sestři!" Křičel o něco starší kluk, než byla ona sama. Boruto rychlými kroky přešel k silnici a uviděl jí tam. Ležela v kaluži krve...
"Mami! Tati!" Zakřičel a přeběhl k ní. Dal jí dva prsty na krk, tak jak ho to učili na akademii...Hlavně klid...
"Ona...ona nemá...puls..." šeptal nevěřícně chlapec. Najednou k němu přiběhl vysoký muž s o něco menší ženou. Jeho rodiče.
"Mami, tati," řekl přiškrceně, slzy se mu sbíhaly v očích...Jeho sestřička...Naruto rychle zavolal sanitku, i když všichni tři tušili, že je to zbytečné. Drželi se za ruce a...tiše doufali...
Sanitka přijela o pár chvil později. Zkusili vše, ale už jí nebylo pomoci.
Himawari se zvonivým smíchem skákala po louce...V nebi....
0 komentářů:
Okomentovat