A tak to šlo už týden. Nikdo nevěděl, kde Naruto je, ale jak to tak vypadalo, tak až na naší skupinku, která se honila za svitkem Měsíce, tak až na ně to nikdo neřešil. Tsuki a Sakura svůj plán na najití svitku nepodnikly, protože věděly, že Sakura toho není schopna a stejně ani Tsuki nechtěla. Nejdřív se musí najít Naruto.
Ale jednoho dne šla Aki donést Sasukemu knihu, kterou po chtěl Sakuře. Byla už skoro u něj, když v tom uviděla Naruta.
Usmála a hned k němu běžela.
"Naruto! Kde jsi proboha byl? Co se stalo? A proč jsi nebyl tady? A co to máš kruci v kanclu?" Chrlila na něj jednu otázku za druhou, ale nevypadalo to, že by ho to zajímalo. Jen na chvíli se na ní podíval, ale hned zas šel dál.
"Naruto? Co ti..." Ani nestihla doříct otázku a hned vysela ve vzduchu přímáčknutá ke zdi.
"Buď zticha, tvé otázky jsou mi ukradený,ať jsi kdo jsi." Ačkoliv to řekl klidně, jeho chladný hlas dosti naznačoval, že to myslí vážně. Potom Aki pustila na zem a pokračoval v cestě.
"Naruto..." Zašeptala, vzala knihu a rychle došla k Sasukemu. Beze slov mu jí předala a rychle šla domů, aby řekla Sakuře, co se stalo.
Když dorazila domů, ihned šla najít Sakuru.
"Sakuro!" Ihned na ní růžovláska z druhého pokoje vyhlédla.
"Děje se něco? Jsi celá bledá," zamračila se a šáhla jí na čelo.
"Nic mi není, ale...radši se posaď," Sakura se zamračila ještě víc, ale poslechla jí.
"Nevyšiluj, nikam nechoď a poslouchej mě. Jak jsem šla za Sasukem, tak...jsem potkala Naruta. Seď!" Přikázala jí, když už se zvedala a pokračovala. "Něco s ním není v pořádku. Vůbec mě nepoznával a byl tak...tak chladný, já nevím, co se stalo, ale..." Její hlas zlomil a rozbrečela se. Sakura jí objala, ale svými myšlenkami byla úplně někde jinde.
Zahalený muž se blížil k hoře. Těsně před ní zastavil, složil pečetě a v tu chvíli se před ním objevil vstup do jeskyně. Jakmile do ní vešel, vstup znovu zmizel, ale neznámý se nedal zaskočit a tiše pokračoval dál. Až dorazil na konec. Vypadalo to jako nějaká smatyně s obětním oltářem. Celé to osvěcovalo jen několik pochodní, které byly umístěny na stěnách jeskyně.
Ze stínu vyšla očividně mužská postava.
"Máš to?"
"Ano," odpověděl neznámý a předal mu truhlici. Muž ji otevřel a znovu jí zavřel.
"Dobře, teď odejdi!" Rozkázal a zovu se podíval do truhly. Byl v ní svitek zdobený stříbrnými ornamenty, které se odrážely v očích neznámého ninji. Ninja se zlomyslně usmál a zmizel.
O DEN POZDĚJI
"Sakuro, Aki, Sasuke si vás volá!" Přiběhla udýchaná Tenten. Obě dvě se chtě nechtě zvedly a šly k hokage kanclu. Sasuke totiž zastupuje za Naruta. Nikdo nechce zvolit jiného Hokageho, protože za doby, kdy tu Naruto byl, byli všichni šťastní. Ne, že by jindy nebyli, ale za Naruta byli všichni prostě radši. Nadruhou stranu, nemůžou čekat, než se vrátí. Nikdo ani neví, jestli je živý, nebo mrtvý. Až na Sakuru a Aki.
Holky došly k Sasukemu, kde už byla Tsuki.
"Takže, vy a Tsuki máte misi. Bude to možná nebezpečná mise. Kolem Konohy se potuluje nějaký ninja. Nevíme kdo to je, ale je z něj cítit ohromná síla. Nevíme, zda na nás chce zaútočit nebo ne, ale kdyby ano. Bude to pro vesnici špatné. Vzlášť, když tu není Naruto," na chvíli se odmlčel, ale hned pokračoval. "Bude dobré zjistit, na čí straně tedy stojí, může se ale stát, že na vás zaútočí. V tom případě radši nějak zmizte, protože to opravdu není ledajaký shinobi. Ale posílám vás, protože jste to nejlepší, co můžu poslat a máte nějakou šanci tam nezemřít."
Dívky šly domů se nachystat. Sakura i Aki byli potichu, což se nikdy nestalo, když měly jít na misi. Vždy živě debatovaly o tom, co se stane a tak. Dnes ne. Dnes jen bezeslova vzali věci a šly k bráně, kde měly s Tsuki sraz.
"Ahoj," pozdravila je vesele Tsuki. Úsměv jí ale opadl, když viděla, jak se holky tváří.
"Co se stalo?"
"Ale nic," odbyla to Aki a vyrazily. Ale za celý den na nikoho nenarazily. A vzhledem k tomu, že už byla tma, rozhodly se, že se utáboří.
"Rozdělme si hlídky," začala Tsuki.
"Navrhuji, že první budu hlídkovat já, v jednu vzbudím Aki, a tebe vzbudí v čtyři. Berete?" Když nikdo neprotestoval, tak si Sakura vyskočila na strom a sledovala noční oblohu. Myšlenkami se vracela k modrookému blonďákovi.
"Co se ti stalo, Naruto?" Povzdychla si v hlavě. Najednou uslyšela něčí kroky. Rychle se schovala do koruny stromu a sledovala ninju, který si to mířil přímo k tábořišti. Sakura se pořádně zakoukala na osobu a rozpoznala blonďaté vlasy.
"Ne! To není on! Určitě ne!" Zakřičela v mysli, ale ve skutečnosti jen mlčky dál pozorovala tu postavu."Ale co to má za truhlu?"
"To sis opravdu myslela, že si tě nevšimnu?" Ozval se chladný a posměvačný hlas. Sakura strnula. Ten hlas...to je...
"Naruto!"
0 komentářů:
Okomentovat