Návrat Naruta Namikazeho 1

Sakura přemýšlela. Sasuke se vrátil, ale kvůli Ino. Naruto odešel a říkal že se vrátí za tři roky, ale tři roky jsou dávno pryč a on nikde.
Doufám že se brzy vrátí. Pomyslela si Sakura. Bylo už pozdě večer a ona přemýšlela. Věří, že se vrátí, ale chce aby to bylo co nejdřív.

Když se ráno probudila, slyšela že někdo bouchá na dveře. Šla otevřít a než se vzpamatovala, hučela do ní Ino: "Volá tě Tsunade-sama a je dnes celkem mrzutá, tak bych si být tebou pohla."
"A nevíš co chce?" Zabrblala Sakura.
"Nevím, řekla mi jen ať si pohnu." Odpověděla Ino.
"Počkej minutku." Řekla Sakura a šla se převlíct. Po deseti minutách konečně přišla.
"Tak můžem jít Ino." Řekla Sakura Ino. Došly k budově hokage a tam se rozloučily.

***

Mohl bych se už vrátit. Zítra půjdu zpět do Konohy. Pomyslel si Naruto a šel spát. Zdál se mu sen o Sakuře jak mu umírá v náruči. Jak mu říká že ho milovala.
Ráno se probudil celý spocený. Posnídal a vyrazil. Celou cestu přemýšlel o tom snu a doufal, že Sakura je v pořádku. I když ji čtyři roky neviděl a věděl, že teď může být šťastná s někým jiným, miloval ji.
"Konoha je už na dohled!" Radoval se Naruto když už zahlédl Konohu. Byl už večer, tak si řekl, že k Tsunade půjde až zítra ráno.

***

Sakura zaťukala a na výzvu vešla.
"Sakuro potřebuji, abys zašla nasbírat nějaké bylinky. Tady máš seznam." Řekla jí Tsunade a podala jí seznam.
"Dobře Tsunade-sama. Můžu se zeptat, na co ty bylinky budou?" Zeptala se Sakura.
"Jen do zásoby. Přece víš, jak to teď máme s Mlžnou." Odpověděla jí pátá hokage.
"Dobře. Nashledanou." Rozloučila se slušně Sakura.
"Měj se dobře Sakuro." Rozloučila se Tsunade.

Sakura si skočila domů pro košík a vyrazila. Neměla to daleko.
Kolem Konohy bylo plno míst, kde se dobře hledají léčivé rostliny. Večer s tím byla hotová, tak bylinky donesla Tsunade, která jí poděkovala a vyhnala jí pryč. Šla domů, když někoho uviděla.
"Kdo jsi?!" Zeptala se trošičku víc nahlas, než chtěla.
"Moc dobře mě znáš Sakuro." Odpověděl prozměnu tišejc záhadná osoba.
"Já tě s tím pláštěm nepoznám, pokud nejsi protivník, tak se nemáš čeho bát a sundáš si ho, ale pokud jsi protivník, tak si ten plášť nesundáš a já na tebe zaůtočím." Reagovala hned Sakura.
"Tak dobře. Jak si přeješ." Řekla záhadná osoba a sundala si plášť.
"I tak tě nepoznávám, ale někoho mi hrozně připomínáš." Řekla Sakura.
"To jsem tušil, že mě nepoznáš. Jsem Namikaze Uzumaki Naruto." Řekl Naruto.
"Naruto!" Řekla Sakura a objala ho. Ten si to náramně užíval.
"Počkat." Řekla Sakura. "Jak Namikaze?" Zeptala se Sakura.
"Nó. Jak bych ti to řekl. Prostě to je příjmení mého otce. Jmenoval se totiž Minato Namikaze. Ale taky ho můžeš znát jako Žlutého bleska z Konohy nebo čtvrtého hokage." Vysvětlil Naruto.
"Aha. A jak ses to vlastně dozvěděl?" Pokračovala Sakura v otázkách.
"Ty jsi zvědavá." Řekl Naruto.
"Já vím. Ale teď mi to řekni. Prosím." Prosila Sakura.
"Asi rok jsem se toulal a snažil se zjistit něco o rodičích. No a tehdy jsem potkal skupinu lidí, tak jsem se zeptal a oni mi řekli, že jsou zbytek klanu Namikaze a že já, jsem syn Minata Namikazeho a Kushiny Uzumaki, tudíš jsem taky člen klanu." Dovyprávěl Naruto.
"Aha." Zmohla se jen na to Sakura.
"A co se tady dělo, když jsem tady nebil?" Zeptal se Naruto.
"Tohle bude na dlouhý vyprávění. Nechceš se k tomu spíš posadit?" Zeptala se Sakura."Třeba na rámen." Pokračovala Sakura.
"Tak jo."Řekl Naruto. Když tam došli a objednali si, tak Sakura začala vyprávět.
"Takže. První rok se moc toho nedělo. Jen jedna smutná věc.A to..." Dořekla Sakura.